Místo: Země
Čas: blízká budoucnost, 19:30 hodin
Večerní televizní zprávy: „S ohledem na ekologický vývoj na naší planetě dostali vědci z celého světa za úkol zajistit lidstvu dostatek bílkovin s co nejnižšími energetickými vklady a maximální využitelností pro lidský organismus. Při aktuálním tempu populačního růstu a zhoršujících se podmínkách životního prostředí je chov dobytka pro výživu světové populace neudržitelný. Vědci přišli s jednoznačným závěrem: spasit by nás měli… cvrčci!“
Přijde vám to jako sci-fi? Říkáte si, že mistry muzikanty ze Včelích medvídků a Ferdy Mravence nikdy jíst nebudete? Tak prosím ještě chvilku pokračujte ve čtení.
Ono to totiž už několik let žádné sci-fi není. Cvrččí farmy mohou růst po celém světě, produkují cvrččí protein tisícinásobně efektivněji, než to dělají kravíny a vepříny. Z jistého pohledu je chov cvrčků domácích (Acheta domesticus, říše živočichové, kmen členovci, podkmen šestinozí, třída hmyz, podtřída křídlatí, řád rovnokřídlí, podřád kobylky, čeleď cvrčkovití) mnohem etičtější než chov velkých savců nebo ptáků. A použití cvrččího proteinu je v moderní výživě mnohem všestrannější. Ano, je pravda, že cvrččí steak je ještě hudbou budoucnosti (ach, zase ta muzikálnost v souvislosti s cvrčkem), ale pokud se zaměříme na funkčnost cvrččího proteinu a udržitelnosti jejich chovu, poráží hmyzí David savčího Goliáše už dnes rozdílem třídy (správně – třída Hmyz vs. třída Savci 1:0).
Když si vezmete kilogram hovězího a kilo cvrčků, na výrobu toho cvrččího se spotřebuje 2000x menší objem vody. Připomeňme si, že voda je strategickou surovinou a v některých rozvojových zemích se o ni už vedou regulérní války. A u vody to nekončí.
15x méně půdy – další číslo, které by nás mělo zajímat. Rozloha země, kterou obětujeme pastvinám, není zvláště v Evropě neomezená. Cvrčci se přitom dají (narozdíl od dobytka, taková představa opravdu budí veselí) chovat vertikálně – na výšku – a nezabírají tedy tolik prostoru. Cvrčky lze chovat v „paneláku“, krávy nikoli.
Třetí klíčové číslo se týká krmiva. Na vyprodukování kilogramu cvrččího proteinu ho spotřebujete 12x méně než na produkci kilogramu krávy. Slyšeli jste o brazilských pralesech devastovaných jen proto, aby na půdě vyrvané z plic naší planety rostla sója, která nasytí stáda tamního nesčetného hovězího dobytka? A k tomu všemu si ještě přičtěte 100x nižší produkci skleníkových plynů. Tak komu tedy patří budoucnost?
Tohle všechno si už uvědomili v Sens Foods. To jsou čeští průkopníci na poli udržitelné výživy pro lidstvo. Lidé ze Sens chtějí mimo jiné přispět k lepší budoucnosti nás všech a zásobit nás chutným jídlem vyráběným ze cvrččí mouky. Mají pro nás cvrččí protein hned v několika variantách. Které z nich dáte přednost?
Jídlo od Sens ale není jen inovativní a nutričně přínosné. Ono je to ke všemu taky dobré! Je to samozřejmě i proto, že se vyrábí pouze z kvalitních surovin a je tak vhodné pro všechny, kteří si vedle všech zmíněných benefitů ještě i rádi pochutnají. A chcete ještě jeden trumf na konec? Tady ho máte: produkty z cvrččí mouky od Sens Foods jsou bezlepkové!
Cvrčkům prostě patří budoucnost. Nebo si myslíte, že až Elon Musk jednou poletí na Mars, že si s sebou v raketě poveze krávu? Nene, přátelé, ve vesmírné odyseji budou hrát první housle cvrčci!
