Zní to jako umělecký pseudonym rozervaného spisovatele, možná vrstevníka Franze Kafky. Ale pod jménem F. H. Prager se skrývá bezvadný gastronomický projekt – výroba cideru a limonád ze zapomenutých českých jablečných odrůd.
„Na počátku jsme byli dva, dnes už jsme kolektivem kamarádů, které baví jejich práce a kteří věří, že má smysl. Jsme česači, sběrači, sadaři, mošťáci, nápojáři, speditéři, obchoďáci, skladníci a inovátoři. Sklepmistrovou ale máme jen jednu,“ píše F. H. Prager na svém webu.
Cider vyrábějí vlastní cestou, inspiraci hledali v britských domácích ciderech a také ve španělské sidře. „Snažíme se o vlastní, českou alternativu, obohacenou o místní tradici moštů, domácích moštáren a provoněných jablečných sadů. Vytváříme tak lokální variantu celosvětově oblíbeného jablečného nápoje.“
Ptáme se: Je to úplně jedno, jaká jablka na výrobu cideru použijete? „Správný výběr odrůd je zásadní. Používáme především staré, lokální odrůdy, například Panenské české, Ontário, Boskoopské, Coxova Reneta, Jadernička moravská, Matčino a další. Ideální je zkombinovat odrůdy nahořklé, nakyslé i sladké. A čím kořeněnější kousky přidáme, tím lepší bude výsledná chuť.“
A jak to u F. H. Prager vypadá právě teď? Zastihnout jednatele Ondřeje Frunce na e-mailu není úplně jednoduché. „Podzim je pro nás nejnáročnější období. Probíhá sklizeň jablek a moštování. Vedle toho plánujeme akce na další období a taky chystáme dvě nové produktové řady,“ prozrazuje Ondřej.
Ha! Zbystřujeme pozornost a ptáme se: jaké novinky to budou? „Představte si, že nebudou z jablek, což je poměrně šokantní. Chystáme postavit novou značku nealkoholických piv. Druhou řadou budou softdrinky – cola a tonic, které budou mít biocertifikaci.“ A to je dobrá zpráva například pro všechny milovníky ginu s tonikem, kteří milují lokální produkci. Gin od Žufánka s tonikem od Pragera! To budou Vánoce!
Ale pojďme zpět k jablkům. Jak to vypadá s letošní úrodou, Ondřeji? „Letos toho hodně pomrzlo, jak na Moravě, tak i v Čechách. Jabloně jsou na mráz hodně citlivé, obvykle to dopadne tak, že zmrznou na Moravě, ale v Čechách je to dobré, nebo naopak. Letos se to sešlo, ale zvládneme to!“ Tak přejeme hodně štěstí, protože kvalitního cideru není nikdy dost.
Ondřej Frunc
A jak se tahle šumivá jablečná alkolimonáda vyrábí? Výroba cideru probíhá ve čtyřech fázích:
1. Sběr
To je fáze velice zábavná. Projíždět zemí, potkávat se zase po roce s našimi sadaři a zahradníky. Poznávat nové lidi, sklízet. V dešti, na sluníčku s ranní jinovatkou, až do tmy. Je to část dobrodružná a krajinářská. Poutnická. Ale taky trochu křečkovací a hamižná. Kolik máš? Od koho? Kolik ještě chybí? Těch bych bral víc.
2. Moštování
Jablka se hromadí v moštárně… Vybere se těch pár, co nepřežilo cestu a vyhodí. Zbylá jablka se myjí v myčce, drtí a nakonec lisují. Lisování je krásná, voňavá, i když fyzicky těžká práce. „Přetváříme kila a kila jablek z celé země na čerstvou, surovou šťávu. Je to zdlouhavý proces, ale je to naše řemeslo.“
3. Sklepní práce
Fermentace, vinařina. Mošt se na dlouhou dobu schová do sudů v kvasném sklepě. První doba se nazývá „divoké kvašení“. Nastává přerod moštu v cider. Divoce bublá, kvasí, fermentuje a přitom přeměňuje cukr na alkohol. Po tomto období, které se v délce liší podle druhu cideru, kvasinek a metody, přichází první stáčení z kalu. Cider je již klidnější a chystá se na zrání. Během zrání se ještě několikrát přetáčí, dozrává a dozrává. Doba zrání záleží na druhu cideru, který připravujete; čtvrt roku, půl, nebo i rok.
4. Filtrace, stáčení a lahvování
Před lahvováním se cider přefiltruje a stáčí do láhví. Na láhev se nalepí etiketa, přidá se zátka a láhev se přidá k dalším do přepravky nebo kartonu. „Výsledek se dostane do ruky zákazníkovi, takže každou láhev dlouze leštíme, líbáme a přejeme jí vše dobré na cestu.“
F. H. Prager ale vedle cideru umí i limonády. Ty jsou také založené na jablečném moštu, ke kterému se přidává vývar z bylin. „Většina limonád začíná ve varně, kde se základní složky limonád, většinou byliny, kořeny, semínka a čaje vaří. Po vychladnutí se přidává jablečný mošt. Když je vše připravené, můžeme stáčet, lahvovat, etiketovat a zátkovat.“
Limonády Pragomošt jsou špičkou mezi evropskými přírodními nealko nápoji.
